Kůže a rostliny
Výrobky z kůží a textilu mají jen velmi malou šanci na dochování, proto se téměř vůbec v archeologických pramenech nevyskytují. Doklady pravěkého využití těchto organických materiálů známe zejména z prostředí, kde měly šanci se zachovat (bažiny, ledovce)
Činění kůží poměrně primitivními způsoby bylo známo už v hlubokém pravěku. Tyto postupy se postupem času zdokonalovaly. Odpradávna byly vyráběny kožešiny (s chlupem) a usně (kůže zbavené srsti).
Výroba textilu
Surovinou byla vlákna rostlinná (len, konopí, kopřiva) nebo živočišná (ovčí vlna). Upravený materiál se spřádal pomocí vřetene, skládajícího se z dříku a přeslenu. Jako setrvačníky sloužily hliněné přesleny nebo kotoučky s otvorem. Ke tkaní látek se používal převážně vertikální tkalcovský stav. Vzhled hotových textilií mohl být upravován bělením, barvením, valchováním a potiskováním. Přírodní barviva se získávala z nejrůznějších plodů, listů, natí, květů, kořenů, kůry či živočichů.
Kresebná rekonstrukce Ötziho, muže z ledovce
Naprosto celosvětovým unikátem v rámci dochování je nález Ötziho, muže z ledovce, jak je nazývána mumie, který byla nalezena pod alpským ledovcem. Tento muž žil v období 3400-3100 př.n.l. Ötziho oblečení bylo důmyslně zpracované. Měl na sobě plášť vyrobený z tkané trávy, kabát, opasek, pár přiléhavých kalhot (v podobě dvou oddělených nohavic), bederní roušku a boty, to vše z usní z různých kůží a kožešin. Také nosil čepici z medvědí kožešiny. Boty byly vodotěsné a široké, podle všeho určené pro chůzi přes sníh. Měkká tráva obtočila nohu v botě a fungovala jako moderní ponožka. Jeho opasek měl pouzdro šité tak, že obsahovalo skrýš s užitečnými věcmi: škrabadlem, vrtákem, kostním šídlem a sušenými houbami.
Přesleny ze Starého Hradiska
Vřeteno
Vertikální stav
Chcete vidět, jak probíhalo tkaní na výše vyobrazeném vertikálním stavu? Podívejte se na toto video.
Technika tkaní na destičkách, nebo také tzv. karetkování, je doložena od mladší doby bronzové až do dneška. Jejím základem jsou destičky (nejčastěji čtvercového tvaru), které mají v rozích otvory, jimiž jsou provlečeny osnovní nitě. Otáčením destiček dopředu či dozadu a následným protahováním útku prošlupem vzniká tkanice.
Využití těchto tkanic je různé – ozdobné lemy oděvů, popruhy na tašky či štíty, opasky (ve středověku mnohdy bohatě zdobené kovovými prvky), čelenky a mnoho dalšího.
Tato technika tkaní zároveň umožňuje mnoho různých způsobů vytváření vzorů. Velmi oblíbené bylo tzv. brokátování – vytkávání vzorů na tkanici. Často k němu byly používány zlaté či stříbrné nitě – tkanice pak vypadala velmi honosně a bohatě.
Materiálem na výrobu bývala vlna, len, později také hedvábí, na brokátování, jak již bylo zmíněno, také zlaté a stříbrné nitě, doloženo je i použití koňských žíní.
Autorkou videa je Ariadne Kordélla, jejíž plánovaný workshop ke karetkování musel být z důvodu pandemie koronaviru zrušen. Přinášíme Vám tedy ochutnávku alespoň v této podobě.
Fotograf: Cyril Gaja
http://www.iceman.it/en/who-was-oetzi/
