Parní oračky a lokomobily

Parní oračka a lokomobily

Počátky parního stroje

Sestrojení prvního dvojčinného vahadlového parního stroje s převodem na rotační pohyb skotským mechanikem Jamesem Wattem v roce 1784 otevřelo pomyslnou bránu „století páry“, jak se později nazývalo 19. století. Již od samého počátku se hledala cesta, jak parní stroj využít v zemědělství jako náhradu za tažnou sílu hospodářských zvířat.

Vznik a počáteční vývoj lokomobil

Vývoj parostroje použitelného nejen na dvorech zemědělských usedlostí probíhal zejména v Anglii hlavně od počátku 19. století. Produktem postupného zdokonalování se stala lokomobila, kterou Angličané úspěšně vyváželi do celého světa. Velmi výhodným se ukázalo používat lokomobilu jako hnací zařízení hlavně pro pohon mlátiček a dalších strojů, a úspěšně tak doplňovala dosud používanou tažnou sílu koní a hovězího dobytka.

Heinrich Lanz AG

V roce 1859 založil Heinrich Lanz v německém Mannheimu dílnu, která se nejprve zabývala dovozem a opravami anglických zemědělských strojů, ale brzy přešla k jejich vlastní výrobě. Postupně se tato společnost stala největším výrobcem lokomobil na evropském kontinentu a provedla na nich celou řadu vylepšení.

Německá lokomobila v naší expozici

Menší a dnes již málo známí výrobci G. SCHRANZ a G.RODIGER postavili na podvozku H. Lanz Mannheim v roce 1896 stojatou jednočinnou parní lokomobilu.

Výroba lokomobil v Českých zemích

Po uvolnění politických poměrů v 60. letech 19. století došlo k významnému nárůstu dovozu lokomobil z Anglie a později i z Německa do Českých zemí. V 70. letech 19. století pak vzniká většina nejznámějších českých podniků zabývajících se opravami a výrobou zemědělských strojů.  Za zmínku stojí tyto moravské podniky: K. a R. Ježek, Blansko; E. Kokora, Přerov; F. Wichterle, Prostějov a F. a J. Kovařík, Prostějov.

 

Počátky parních oraček

Používání lokomobil při polních pracích provázely počátkem 50. let 19. století těžkosti. Konstrukce parního stroje totiž měla v praxi řadu omezení. Vzhledem k neustálé nutnosti doplňovat uhlí, které sloužilo jako palivo parního kotle, a zejména vody místo té, která se již vypařila, nebylo účelné jezdit s lokomobilou po poli. Navíc se tehdejším zemědělcům nelíbilo, když jim těžký stroj udusával ornici.

Inovace Johna Fowlera

Firma John Fowler proto nejprve v roce 1856 zdokonalila systém lanové orby za použití jedné lokomobily. V roce 1863 představila vylepšenou verzi lanové orby, za použití dvou lokomobil umístěných na protilehlých stranách oraného pole a opatřených vodorovnými navíjejícími bubny s ocelovým lanem, které přetahovaly pluh mezi sebou. Tyto inovace otevřely cestu k rozšíření parních oraček do světa.

 

Podnik J. Kemna

Inspirován úspěchy anglických výrobců a zejména Johna Fowlera, založil v roce 1867 Julius Kemna továrnu na výrobu zemědělských strojů v Breslau (dnes polská Wroclaw) v tehdejším pruském Slezsku. Na počátku 20. století již tato německá společnost patřila mezi nejvýznamnější výrobce parních pluhů na evropském kontinentu a výrazně tak konkurovala Angličanům.

Výrobci moravských lokomobil z naší expozice:
ED. KOKORA a SPOL., PŘEROV

Počátek tohoto významného moravského podniku se datuje do roku 1876, kdy v exekuci koupil Josef Doležal se svými společníky, Eduardem Kokorou a Mořicem Waldmanem, továrnu strojního zámečníka Václava Nohejla. Majetkový podíl Eduarda Korory, vyučeného mydlaře, který se původně věnoval pouze výrobě mýdla, v této dynamicky se rozvíjející továrně na výrobu zemědělských strojů postupně rostl, až ji v roce 1888 jeho rodina zcela ovládla. Prosperujícímu rodinnému podniku se stala osudnou velká hospodářská krize, a tak na konci 30. let 20. století definitivně zaniká.

Výrobci moravských lokomobil z naší expozice:
F. WICHTERLE

František Wichterle společně se svými švagry Adolfem a Janem Procházkovými v roce 1871 zakoupil prostějovskou plynárnu s úmyslem zřídit v jejím areálu montovnu zemědělských strojů dovážených na Moravu z USA. Později se zaměřil i na opravy dalších zemědělských strojů, ale ve stále větší míře i na jejich vlastní výrobu. Tak vznikla v roce 1878 „První prostějovská dílna na hospodářské stroje Wichterle a Procházka“, přejmenovaná v roce 1880 na „První prostějovskou továrnu na hospodářské stroje F. Wichterle“. Po smrti zakladatele v roce 1891 společnost převzali jeho synové Lambet a Karel, kteří ji jako rodinnou firmu vedli do prosince 1918. 

Lokomobila s navijákem

Někdy na počátku 20. století byla v tehdejším Breslau vyrobena i lokomobila s navijákem, která je dnes dominantou expozice zemědělských strojů Muzea regionu Boskovicka. Stejně jako všechny ostatní parní oračky k lanové orbě byla použitelná pouze na rozlehlejších rovinatých pozemcích.

Lokomobily v akci

Zvuk

Parní stroj

Zvuk

Jednočinná parní lokomobila

Zvuk

Stojatá parní lokomobila

Zvuk

Ležatá parní lokomobila

Zvuk

Lokomobila s navijákem