Jak vznikají zkameněliny
Fosilie (pozůstatky organismů) nás informují o životě v minulých geologických obdobích. Lidové označení „zkameněliny“ je nepřesné, protože většinou nejde o zpevněná („zkamenělá“) těla rostlin či živočichů, ale pouze o otisky těchto těl v okolních horninách.
Vznik zkamenělin
1. Živočich (mlž) uhyne a prázdná schránka zůstane ležet na dně moře.
2. Schránka je zanesena usazeninami a také její vnitřní prostor se vyplní (např. pískem).
3. Působením tlaku nadložních vrstev dojde ke zpevnění schránky.
4. Otisk schránky zůstane zachován v hornině, i když už vlastní schránka přestane existovat.
A zde můžete vidět nejen jak zkamenělina vzniká, ale také jaké druhy zkamenělin máme a jak vzniká jantar.
Zkamenělinou tedy běžně rozumíme zachovaný pozůstatek nebo otisk těla pravěkého živočicha či rostliny. Je zajímavé, že se může jednat nejen o otisky těl, ale i trusu, zvířecích stezek či stopy po zásahu bleskem na kmeni stromu. Věda zabývající se zkamenělinami, tedy paleontologie, nám umožňuje nahlédnout do "každodennosti" pravěku.
Dalším způsobem, jak vzniká zkamenělina, je překrytí pozůstatků těl pravěkou pryskyřicí. Tak vzniká jantar.