Košer

Košer neboli kašrut znamená doslova rituální způsobilost některého předmětu podle židovského zákona, zejména v případě potravin.

Co je a není košer, stanovuje Tóra. I když je v souvislosti s kašrutem často zmiňován podpůrný hygienický argument – vyvarovat se rychle se kazících potravin, pravým důvodem jeho existence je prostá nutnost poslouchat Boha.Kašrut slouží jako neustálá připomínka židovství a jako škola náboženské výchovy pro děti. Vytváří výrazný životní styl a pozvedává každodenní požívání jídla na duchovní úroveň.

Biblický zákon udává, které živé tvory je povoleno jíst a které ne. Ukazatelem povolených zvířat jsou rozpolcená kopyta a přežvýkavost ( hovězí, ovce, kozy... ), vyloučeni jsou např. vepři, koně, hlodavci, masožravci...). Povolena je domácí drůbež, naopak vyloučeni jsou draví ptáci, mrchožrouti a další. Smí se jíst ryby, které mají ploutve a zároveň šupiny, zakázáni jsou všichni plazi, obojživelníci, měkkýši, korýši a hmyz. Z košer zvířat jsou zakázána ta, která jeví známky nemoci. Přísný je zákaz požívání krve a je předepsána rituální porážka, která zbaví zvíře krve a minimalizuje utrpení a bolest jeho bolest a stres.

Hlavním pravidlem kašrutu je zákon zakazující pojídání masa a mléčné stravy současně. Toto pravidlo je založeno na biblickém zákazu požívat kůzle vařené v mléce jeho matky. V židovských domácnostech proto existuje oddělené nádobí a kuchyňské náčiní pro masité a mléčné potraviny.

Mezi další zákony týkající se jídla patří také prohlédnutí ovoce a zeleniny, aby se v něm neskrýval hmyz, používání schváleného vína, vyloučení čehokoli kvašeného o svátku Pesach atd.