Konflikty 20. století

První světová válka (1914-1918), první konflikt skutečně celosvětového formátu se dotkl i Boskovicka, a to i přesto, že oblast nezasáhly přímé boje. Odchod mnoha mužů a ekonomické dopady jsou bezpochyby tím, co život ovlivňovalo nejvíce. Na fotografii je záběr z městského lazaretu v Boskovicích pořízený během vánočního času.

Po skončení první světové války se do nově vznikajícího Československa, a samozřejmě také do Boskovic začali vracet i tzv. legionáři. Muži, kteří sice byli občany bývalého Rakouska-Uherska, ale během bojů se přidali k armádám jeho nepřátel. Je zajímavé, že někteří z těchto mužů si vedli deníky – jedním z nich byl i Josef Dudek, rodák z nedaleké Olešnice. Fotografie legionářů, kterou si můžete prohlédnout, byla použita na výstavě Českoslovebské legie 1914-1920, která proběhla v našem muzeu v roce 2016.

Anotace:

Vypuknutí války zastihlo Josefa Dudka na prázdninách po absolvování 3. ročníku učitelského ústavu. Prvním odvodem však kvůli oční vadě neprošel a mohl dostudovat. Ztráty na bojištích ale rostly, takže v létě 1915 nastoupil vojenskou službu i on. Oční vada již nebyla překážkou. Byl poslán do Rakouska k důstojnickému výcviku. Zde se poprvé setkal s protičeským postojem některých nadřízených i kolegů. V lednu 1916 odjel na východní frontu, kde se záhy zranil, načež ho ale podezírali ze simulace. Již v květnu tak byl poslán na frontu do Itálie. V létě se však opět stěhoval na východ, kde bylo potřeba zastavit ruskou ofenzivu. V dubnu 1917 se vrátil na italskou frontu. Všude se ale setkával s nekompetentností a laxností nadřízených důstojníků a jejich rostoucí nedůvěrou ke všemu českému. V květnu 1917 ho zajali Italové. V zajetí se seznámil s myšlenkou boje za čs. samostatnost. Tyto zkušenosti ho – spolu s rostoucím nepřátelstvím německých a maďarských kolegů – nakonec zavedly do řad čs. vojska, s jehož 34. střeleckým plukem prodělal slavný boj na Doss Altu a válku o Slovensko v létě 1919.

http://www.ctemeceskeautory.cz/2019/10/recenze-ucitel-na-fronte-denik.h… 

Po dvaceti letech míru přichází do Evropy další konflikt – druhá světová válka. Ač je tento konflikt běžně datován lety 1939 až 1945, v českých souvislostech můžeme počátek válečných událostí položit již do roku 1938. Právě v tomto roce byla uzavřena Mnichovská dohoda, na jejímž základě přišlo Československo o pohraničí. V souvislosti s těmito událostmi byla do Boskovic přesunuta výroba podniku Minerva.

Nejvíce fotografických materiálů pro druhou světovou válku na Boskovicku máme až pro závěrečné období války. Fotografie z tohoto období se dochovaly nejen v samotných Boskovicích, ale v mnoha dalších obcích, které je prezentují i na svých webových stránkách, např. městečko Olešnice.

Pro rok 1945 máme k dispozici dokonce nejen jednotlivé fotografie, ale také celá fotografická alba. Problematické je, že alba byla sestavována spíše až s časovým odstupem, což nahrává možnosti lidské chyby, např. při časovém řazení snímků. Vzhledem k povaze alb jsou také popisky velmi stručné a je třeba dohledávat informace v kronikách a úředních záznamech.

Pokud pomineme hospodářská omezení, pak záležitostí, která se dotkla mnoha osob i na venkovské periferii, jakou Boskovicko bylo, byla nutnost zapojení mládeže do tzv. nuceného nasazení zejména ve válečném průmyslu, či v zemědělství, a to jak v rámci Protektorátu, tak v zahraničí. Níže si můžete prohlédnou nikdy dříve nepublikované snímky, které pořídil při svém nuceném pobytu na severu Norska Jaroslav Kadlec ze Křtěnova.

Z historického hlediska je otázkou, zda je možné celou existenci komunistického režimu v Československu považovat za konflikt či nikoli. Většina historiků se kloní spíše k pojmu diktatura či totalita a za přímý konflikt považují sovětskou okupace v roce 1968.

Boskovická KSČ podporovala před srpnovými události reformy, a proto byl vpád vojsk států Varšavské smlouvy vnímán velmi negativně.

Listopad 1989 vnímaný, zejména zpočátku, jako happy-end neklidného 20. století, protkaného nejhoršími konflikty, jaké lidstvo zažilo. I přes dosud převážně pozitivní vnímání listopadových událostí, lze hovořit o „vystřízlivění“ a připouštění i negativních aspektů života v polistopadové společnosti, a to především v souvislosti s korupcí a ekonomickými problémy.